Španělsko, respektive spíš divoké pobřeží (Costa Brava) je v létě velmi častým cílem mnoha dovolenkářů z celé Evropy. A nutno podotknout že tato oblast má k tomu ideální předpoklady. Z celého Španělska je pro většinu evropanů nejbližším pobřežím a navíc leží velmi blízko velmi atraktivní metropole Barcelony.
Díky velmi rozvinuté infrastuktuře a dokonalým podmínkám pro cestovní ruch dokáže pojmout neuvěřitelné množství turistů mířících za sluncem.
Poprvé jsem se tam vypravil na svatební cestu, pro mě to bylo vůbec poprvé k moři, moji rodiče na to fakt netrpěli. Po čtyřech letech, kdy jsem vyzkoušel Itálii, Chorvatsko a Řecko jsem se do Španělska zase vrátil. Opět to bylo autobusem, ale co si budem povídat, tenhle způsob cestování nepatří k nejpohodlnějším. Jenže manželka má fóbii z létání a naše auto nebylo pro tak dlouhou cestu vhodné a navíc ekonomika při dvou cestujích není moc dobrá.
Costa Brava autem
Rok se s rokem sešel a řada přišla zase na Španělsko, jenže rodinka už je čtyřčlenná. Představa cestování v autobuse se dvěma dětmi mě nedržela moc dlouho a manželku do letadla stále nikdo nedostane.
Jenže vzpomínka na krásné hotely blízko pláže a švédské stoly plné jídla je natolik lákavá, že nezbyde než se na Pyrenejský poloostrov vypravit automobilem. Je to sice dál, něž jsem jezdíval do Itálie, ale díky dobré dálniční síti není problém cestu překonat. Nakonec se ukázalo, že cesta byla náročnější pro mé spolucestující, než pro mě jako řidiče.
Při cestě do Španělska je samozřejmě potřeba co nejméně nebo nejlépe vůbec tankovat palivo na území Německa či Francie. Tam patří benzin i nafta k nejdražším v Evropě. Potěší naopak čerpací stanice na Pyrenejském poloostrově. Co je ale z mého pohledu největší ranou jsou dálniční poplatky ve Francii.
V případě, že si na cestu netroufnete v jednom dni, v okolí Lyonu se dá rezervovat ubytování pro čtyři osoby v cenách pod 2000,- korun.